Autor: Petra Soukupová

Nakladatelství: 2009, Host

Počet stran: 344

Výsledek obrázku pro zmizet

Anotace:

Intimní rodinné či partnerské vztahy jsou tradiční doménou ženských a dívčích románků. Vyšší literatura se tohoto tématu jako by bála a možná i trochu štítila…

Tentokrát autorka zvolila stylizaci dětského hrdiny. V prvních dvou textech jsou děti vypravěči příběhu, ve třetím je vypravěčem sice již dospělá žena, ale těžištěm jsou její vzpomínky na dětství. Ve všech povídkách se hrdinové snaží vyrovnat s určitým rodinným traumatem, které je vzdaluje od jejich blízkých, nutí je hledat identitu a místo v rodině. Nejde však o dramatické filmové zvraty, které by životy hrdinů převracely naruby, to podstatné se odehrává v nitru postav. Do tohoto velmi intimního prostoru však dokáže autorka čtenáře vtáhnout natolik, že je schopen sdílet i ta nejsubtilnější vnitřní hnutí a nazírat je jako skutečná existenciální dramata. Zdá se to být i poněkud paradoxní, neboť jazyk vyprávění téma spíše zcizuje a zaznamenává jakoby chladným okem kamery. I v tom se však projevuje vypravěčský talent Petry Soukupové. Nová kniha lapidárně nazvaná Zmizet tak představuje v rámci současné české literatury polohu, která neláká čtenáře prvoplánovou exkluzivitou, zato jej nutí přemýšlet i nad zdánlivě nedramatickými okamžiky jeho života. A mimo jiné i v tom je smysl každé dobré literatury.

 

Názor na obálku:

Na první pohled mě obálka nezaujala. Když jsem však četla jednotlivé příběhy, došlo mi, že tři obrázky také zobrazují právě ty tři dané příběhy a zhodnotila tak, že obálka je krásná.

 

Názor na děj:

Kniha je rozdělena na tři povídky, kde v prvních dvou příbězích vypráví děti a v posledním dospělá žena.

První povídka je o chlapci, který to v životě už od mala neměl vůbec lehké. V první části jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Bylo mi chlapce opravdu líto. Tato kapitola mě obzvlášť dojala. Nečekala jsem, že všechny povídky budou mít smutný konec. U druhé povídky jsem se chvílemi nudila, ale pořád mě kniha bavila, jen bylo těžší se k ní vracet. Třetí kapitola mě ale zase opět zasáhla. Rodinné zvraty a tajemství, milostný kruh a nemilosrdenství mezi sestrami. Knihu jsem začala číst kvůli knižní výzvě, a opravdu toho nelituji. Kniha byla napínavá, dojemná, příjemně se četla. Musím podotknout, že kniha určitě nebude pro každého. Autorka nádherně zobrazila, že příběhy nemusí mít vždy šťastné konce. Zobrazila životy některých lidí a opravdu se jí to povedlo. Kniha vás opravdu nenechá chladnými, rozhodně na vás nějak zapůsobí, ať už negativně či pozitivně. Za mě rozhodně doporučuji.

 

Citát z knihy:

Související obrázek
Autorka knihy – Petra Soukupová

„A teď konečně jedu pryč z toho smutku, do světa, kde nikdo nic neví. Vím, že se potom už nevrátím. Jsem si tím jistý. I když zase vím, že všechno může být jinak, než si člověk v určitým momentu myslí. Co můžu změnit, můžu změnit. Teď ale zmizím.“

 

Shrnutí:

Promyšlené a hlavně smutné povídky s promyšlenou obálkou.

7.8

Obálka

6.5/10

Děj

9.0/10
Předchozí článekUpíří deníky – Zášť (3.díl)
Další článekTalon: Společenstvo draků – Zkouška věrnosti
Je mi sedmnáct let a vyrůstám v kraji Vysočina. Jsem ve znamení střelec, takže jsem prostořeká, svobodomyslná a ochotná riskovat… Jo a taky jsem hodně upovídaná. Studuji na Průmyslové škole v oboru technické lyceum. Knihy jsem začala číst už jako malá a hrozně mě to bavilo, proto se tomu věnuji i nadále. Většinou čtu Young Adult, ale klidně si přečtu jakoukoliv knížku krom hororů! Mezi mé nejoblíbenější autory patří JoJo Moyesová , John Green a Kiera Cass. Když zrovna nečtu, tak ráda poslouchám hudbu, koukám na filmy, nebo trávím čas s kamarády či se svým přítelem.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..